Autor: Veronika Doležalová

Ráda bych s vámi dnes sdílela důležitý okamžik ve svém životě.

Moje babička byla ženou, která milovala život. Radovala se z maličkostí, milovala a zároveň uměla odpouštět. Neustále něco vařila či pekla. Vždy se vinula lahodná vůně z kuchyňského okna. Při práci si zpívala. Uměla povzbudit, soucítit a nadchnout druhé pro cokoliv. Vždy jsem cítila bezpečí a lásku v její přítomnosti.

V den, kdy zemřela se událo pár zázraků. Večer toho dne jsem se vydala na procházku. Přemýšlela jsem a vzpomínala na úžasnou ženu, která byla v mém životě tak důležitá. Uvědomila jsem si, že tento den může patřit mezi ty nejsmutnější v mém životě nebo se může stát něčím významným. Co mě učila celý život? Co mi předávala? Ptala jsem se sama sebe. LÁSKU. Uvědomila jsem si, že buď může vše zemřít s babičkou nebo tento dar můžu přijmout do mého života. Dívala jsem se do hvězd, zavřela oči a ze srdce třikrát v duchu pronesla: Otevírám se lásce, otevírám se lásce, otevírám se lásce. Ve stejném roce se v lehkosti stalo mnoho změn. Od toho okamžiku uplynulo pár let. Život se mi proměnil.

Věřím, že tahle událost mě přiblížila k Lásce. Láska babičky zasela semínko, které dnes mohu rozvíjet. Jsem jí vděčná.

Vnímám, že všichni máme ve své rodině, rodě i okolí dary a poklady. Všichni máme volbu. Stačí se jen rozhodnout.

Krásný slunečný den

S láskou Veronika